Kapří šupina pro štěstí

Kdo by se rád nepotěšil v horkém letním dni osvěžujícím pohledem na lesklou hladinu lemovanou zeleným pásem rákosu. Kdo by si s chutí neodpočinul po dlouhé cestě na hrázi rybníka ve stínu staletých dubů někde v jižních Čechách. Ale rybníky, to není jen romantika a potěcha pro oko. Už od středověku přes slavnou éru Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan až po feudální hospodáře baroka i pozdějších období patřilo rybníkářství v Čechách také k významným složkám hospodářství. Chov a prodej ryb majitelům rybníků přinášel slušné zisky a ti zase po staletí neváhali investovat nemalé prostředky do zakládání, rozšiřování a údržby rybníků. ...

 

Ani my bychom dnes neměli zůstávat pozadu za svými předky. Důvodů je celá řada. Kromě finančního přínosu se díky moderním poznatkům o zdravém stravování stává rybí maso stále častější položkou na našem jídelníčku. Chov ryb je pro nás o to důležitější, že jako vnitrozemci nemáme možnost mořského rybolovu. Proti mořským rybám mají ty sladkovodní jednu nezanedbatelnou výhodu - jsou díky dlouholeté chovatelské tradici obnovitelným zdrojem.

 

K tomuto profitu prvoplánovému musíme připočítat i další funkce rybníkářství. Naši předkové je cítili intuitivně a moc řečí kolem toho nenadělali, my na to dnes jdeme vědecky. V každém případě jsou rybníky důležitým krajinotvorným prvkem, zadržují potřebnou vláhu a hlavně jsou významnou součástí protipovodňových opatření.

 

Je tedy nasnadě, že rybníkářství je pro nás důležité a chceme pro ně získat i více peněz z Evropské unie. Potěšující je fakt, že v této snaze nejsme osamoceni. Připojily se k nám i další čtyři ‚vnitrozemské‘ země - Slovensko, Rakousko, Maďarsko a Lucembursko - a společnou deklarací jsme oslovili evropskou komisařku pro rybolov. Pro roky 2007 - 2013 měli naši rybníkáři k dispozici z evropských fondů zhruba 900 milionů korun, na období 2014 - 2020 bychom rádi získali až dvojnásobek.

 

Vyjednávání nebude jednoduché a tak si kromě pádných argumentů vezmu do Bruselu i šupinu z třeboňského kapra. Pro štěstí.

 

 

Vážení přátelé, společná zemědělská politika je pro mě velmi příjemným tématem. Věřím, že i řadu z Vás překvapilo, čeho všeho jsme během pár měsíců dosáhli. A každý měsíc přidáváme další úspěchy. Začali jsme podzimní historickou dohodou mezi vládou a nevládními organizacemi o společné pozici. A i dál se nám dařilo. Jsem si jist, že díky aktivní agrární diplomacii bude výsledná politika EU po roce 2013 pro naše farmáře výhodnější než dosud. Pojďme se podívat podrobněji na některá témata SZP. ...

 

Celková situace

 

Přiznejme si, že ani Sdělení EK, ani  Návrh zprávy nepředstavují zásadnější reformu SZP, která by evropské zemědělství více odpoutala od závislosti na podporách a přispěla ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Vypadá to, že nejméně do roku 2020 zvítězí spíše setrvačnost a drobné úpravy stávající politiky. To ale rozhodně neznamená, že bychom neměli jednání věnovat mimořádnou pozornost. Ďábel bývá skrytý v detailu a opominutím, či nedůsledností bychom mohli přijít o hodně.Probíhající jednání jsou rozhodně příležitostí nastavit spravedlivé podmínky, snížit rozdíly mezi členskými státy a přestat státy rozdělovat na „staré“ a „nové“.

 

Pojďme se podívat na klíčové body, které prosazujeme.

 

Společné prohlášení k SZP

 

V závěru loňského roku jsme se aktivně podíleli na Společném prohlášení k budoucí podobě SZP. Za velký úspěch v rámci SZP považuji podepsání Společného prohlášení zemí Bulharska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenské republiky ohledně budoucnosti SZP po roce 2013. Prohlášení bylo předloženo k podpisu slovenskou stranou při příležitosti setkání zemí Visegrádské skupiny v Bratislavě v listopadu 2010. K finální verzi společné deklarace, která na výše zmíněné Bratislavské prohlášení navazovala, se následně připojila také Litva a „staré“ členské státy Švédsko a Portugalsko, což v této věci znamená velký průlom. Ale čěho se toto prohlášení týká?

 

Zastropování

 

Udělali jsme výrazný krok k tomu, abychom zabránili  zastropování plateb. Myslím, že to, jakou koalici se nám podařilo vybudovat, překvapilo i největší optimisty

 

Výsledkem aktivního vyjednávání u cappingu bylo podepsání Společného prohlášení odmítající capping společně s Německem, Rumunskem, Itálii, Slovenskem a Spojeným královstvím v únoru letošního roku. Tímto jsme Evropské komisi vyslali jasný signál. 

 

Otevřeně Vám přiznávám, že nejsem žádný fanoušek obřích podniků. Pokládám ale za naprosto nepřijatelné, abychom nechali 6 – 13 miliard  korun v Bruselu, jen proto, že nemáme rádi koncentraci vlastnictví. Menší farmy i velké podniky musí soutěžit za rovných podmínek.  Ať velcí využijí své úspory z rozsahu nebo menší uspějí díky efektivitě. Stát je tady od toho, aby vytyčil férové podmínky.

 

Článek 68

 

Další téma, kterému se chceme věnovat, je rozšíření stávajícího článku 68 umožňující část přímých plateb (dnes 3,5 procenta) převést na podporu pro jednotlivé země strategických nebo citlivých komodit. To podle našeho názoru umožní přesněji zacílit část dotací a podporovat specifické programy a komodity důležité pro tu kterou zemi. Musíme však postupovat s rozvahou. Rozšíření článku 68 by mohlo být však maximálně do 10 procent, neboť jinak by docházelo mezi jednotlivými členskými státy k příliš velkým rozdílům například v podpoře jednotlivých komodit.

 

Aktivní zemědělec

 

Na půdě Evropské Unie probíhá i diskuse o celkové výši dotací. Zmírnit dopad případného snížení celkových dotací může i omezení dotací jen na aktivní zemědělce. To zásadně podporujeme. Nevidím důvod, proč by společná zemědělská politika měla zvyšovat rentabilitu golfových hřišť nebo elektráren.

 

Kofinancování

 

Budeme prosazovat, aby přímé platby byly vypláceny pouze z rozpočtu EU. Dále budeme prosazovat, aby bylo omezeno vyplácení prostředků z národní zdrojů na míru spolufinancování v rámci II. pilíře SZP a aby tak nedocházelo k souboji národní rozpočtů, což by mohlo vést k prohloubení rozdílů mezi jednotlivými členskými státy.

 

Za dotace budeme něco chtít

 

Opakovaně se při diskusích se zemědělci setkávám s pocitem, že dotace jsou automatické. Že je to něco, na co mají neochvějný nárok. To je s prominutím nesmysl. Peníze na dotace nerostou na stromech ani na polích. Platí je daňoví poplatníci členských států Evropské unie. Neplatí je proto, aby zajistili zemědělcům pohodlný život. Platí je proto, že politici je získali pro myšlenku veřejných statků, za které stojí za to připlácet.

 

Respektování environmentálních opatření je samozřejmostí budoucnosti SZP.  Nejde už o žádnou úlitbu, ale o zásadní parametr zajišťující legitimitu dotačního systému. 

 

Takovým veřejným zájmem je šetrné hospodaření v krajině, které je zároveň prevencí vůči erozím, povodním a zvyšuje pestrost, turistickou atraktivitu a biodiverzitu krajiny. Součástí péče o krajinu je i živočišná produkce, zejména chov přežvýkavců, který současně přispívá i k zaměstnanosti na venkově. K udržení zaměstnanosti na venkově také přispívají programy rozvoje venkova, které hodlá ČR na půdě EU i na našem území dále podporovat. Naopak vůči produkci obnovitelných zdrojů energie a zvyšování podílu biosložek v pohonných hmotách jsme zdrženliví, neboť při přílišné motivace zemědělců k produkci energie či pohonných hmot z biomasy bude docházet k nadměrnému zatěžování a poškozování krajiny, a zemědělci by tak konali v rozporu se zajištěním veřejného zájmu. Nehodláme v zemědělství opakovat nějakou obdobu fotovoltaického boomu. Naopak výroba energie prostřednictvím bioplynových stanic, které by měly roli „uklízeče krajiny“, kdy energie bude vyráběna likvidací zemědělského, potravinářského a biologického odpadu, je podle nás  žádoucí a navíc zajišťuje částečně energetickou soběstačnost venkova.

 

Další postup

 

Poprvé v historii se bude reforma SZP projednávat ve spolurozhodovací proceduře s Evropským parlamentem. V této souvislosti budeme úzce spolupracovat s českými europoslanci za účelem prosazení českých pozic. Schválení zprávy Evropského parlamentu ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova je předpokládáno v květnu a její projednání a následné schválení na plenárním zasedání v červnu tohoto roku.

 

K předložení legislativních návrhů o budoucí podobě SZP po roce 2013 by mělo dojít na podzim tohoto roku. Dohoda Rady EU s Evropským parlamentem o konečné podobě nových nařízení k budoucí SZP by pak měla být uzavřena na přelomu roků 2012 a 2013 a po celou dobu vyjednávání budeme aktivně prosazovat naše pozice abychom dosáhli úspěšného výsledku.

 

Efektivita

 

Vidíte, že dělám vše pro to, abych českým zemědělců zajistil férové podmínky pro podnikání v rámci EU. Velmi důrazně však žádám české zemědělce, aby nespoléhali na to, že se Česká republika  či EU postarají o jejich prosperitu. O tu se musí především postarat sami. Na příkladu chovatelů prasat vidíme, že první místo, kde musí každý hledat pomocnou ruku, je na konci jeho paže. Chceme pomoci, ale stát nedokáže nikomu zajistit prosperitu.

 

Transformace

 

To ale neznamená, že se Vám nechystáme pomoci konkurovat. Správa resortu zemědělství zaostala za novými technickými možnostmi a je třeba zásadně jí modernizovat.

 

Vím, že řadu zemědělců zaskočila myšlenka reorganizace Zemědělských agentur. Chápu, že existují dobré dlouholeté vztahy mezi agenturami a zemědělskými podniky. To ale opravdu není důvod, aby setrvačností pokračovaly struktury a procesy nastavené dávno před počítači a internetem.

 

Naší jednoznačnou prioritou je převést co nejvíce agend do elektronické podoby. Dojemné představy, že udřené zemědělské ruce to neumí s počítačem, už jsou doufám dávno za námi. Loni byla po internetu podána polovina žádostí o dotace.

 

Nechceme se na nikoho vykašlat, během přechodného období nastavíme poradenskou službu a pomoc tak, abychom každému zemědělci pomohli zvládnout přechod k elektronické komunikaci se všemi úřady. Budoucnost je ale jasná. Pracovníků věnujících se triviálním administrativním úkonům v resortu ubude. Chci, aby měli zemědělci jedno kontaktní místo v okrese, na něm se ale musí každý setkat s vstřícnou reakcí a snahou pomoci.

 

Vedle základního efektivního servisu vybudujeme kvalifikovanou servisní a poradenskou službu. Nebudeme zemědělcům radit, jak dojit. Časy soudruhů ze Sovětského svazu opravdu vracet nebudeme. Zemědělci se ale budou moci spolehnout, že jim dokážeme poradit třeba s bojem proti erozi. Poradenské služby by měly propojit i zemědělský výzkum s praxí.

 

Významnou součástí modernizace správy resortu bude i zpřehlednění a zjednodušení dozoru. Snížíme byrokratické obtěžování zemědělců a potravinářů. Kontrol bude méně ale racionálně uspořádaných. Místo několika kontrolních dnů s několika dozorovými organizacemi bude jen jeden. Na ministerstvu financí jsme dokázali přinutit celníky a finančáky, aby chodili společně. A dokážeme to i tady. A nebudeme s tím čekat na velkou transformaci. Ještě tento týden ke koordinaci kontrol vyzvu všechny dozorové organizace. Méně kontrol ale neznamená jejich zmírnění. Sankce za porušení pravidel přitvrdíme.

 

Vedle modernizace řízení resortu zemědělství si od transformace slibujeme i významnou finanční úsporu. V tuto chvíli ještě nevím, jestli místo současných téměř dvaceti organizací v resortu jich po transformaci budeme mít tři nebo pět, ale uložil jsem ušetřit 30 % nákladů a přitom zkvalitnit fungování resortu.  A vedle uspořených stovek milionů ze státního rozpočtu pomůžeme ušetřit stovky milionů i českým zemědělcům díky omezení byrokratického obtěžování.

 

Tím jim pomůžeme postoupit na jediné cestě, které vede k dlouhodobé prosperitě českého zemědělství. Tou cestou je efektivnost. Bez efektivnosti není konkurenceschopnost a bez konkurenceschopnosti nemá naše zemědělství budoucnost.

 

 

 

Děkuji Vám za pozornost.

rubrika: