Fuksa: Vláda dokazuje svoji neschopnost, když peníze hledá zase u lidí

Horké chvíle vládě premiéra Nečase připravily nejen výsledky krajských, ale i doplňovacích senátních voleb a pak šestice rebelujících poslanců za ODS kolem Petra Tluchoře. Mezi nimi je i Ivan Fuksa, poslanec, bývalý starosta Příbrami a bývalý ministr zemědělství. Tato skupina poslanců nechce podpořit daňový balíček. Alespoň v té podobě, jak jej původně nabídl ke schválení Nečasův kabinet. Rebelující poslanci údajně odmítají jakékoli kompromisy.

Z několika bodů, které obsahoval daňový balíček, je někdy s většími jindy s menšími problémy, ochoten Ivan Fuksa hlasovat pro většinu. Poslední bod týkající se zvyšování daní, není ochoten podpořit.

„Zvýšení daní je porážka ODS," říká poslanec. V týdnu ale ODS rebelující poslance nepřesvědčila pro hlasování a poslanci na středečním jednání Sněmovny vrátili vládní návrh státního rozpočtu na rok 2013 kabinetu k přepracování.

ODS bude předkládat několik změn k balíku vládních úspor. Svůj balíček opatření chystají i rebelové. Vadí jim především zvýšení DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, vyšší zdanění lidí s vyšším příjmem nebo zrušení daňových úlev pro pracující důchodce či omezení paušálů pro živnostníky. S Ivanem Fuksou jsme si povídali o tom, co na daňovém balíčku vadí jemu osobně nejvíce a kde by třeba on hledal potřebné rezervy pro státní rozpočet.

„Celý ten balíček byl původně naplánován na ekonomický růst 2,5 procenta ročního hrubého domácího produktu a počítal s výtěžností 35 miliard. Jenže to byla březnová čísla a současná ekonomika nemá žádný růst a v tuhle chvíli ministerstvo financí připouští, že tenhle balíček přinese jen 25 miliard," odůvodnil také poslanec, proč se nemůže ztotožnit s původní verzí daňového balíčku a říká, že z celých 25 miliard by 15 mělo přinést zvýšení daní.

„Jenže ODS žádné zvyšování daní ve svém programu neměla. Navíc naši kandidáti do Senátu měli v předvolebních heslech snižování daní. Já si myslím, že jsme těmto kandidátům před volbami ublížili," shrnul Fuksa, proč také nepodpořil původní soubor opatření, kterým chce vláda najít do rozpočtu několik miliard korun.

 

Jak si představujete najít oněch šestnáct miliard do rozpočtu?

 

Že se zvýší spodní sazba DPH ze 14 na 15 a horní z 20 na 21, tak od toho si ministerstvo financí slibuje vytěžit 16 miliard. To je pro nás nepřijatelné, dávali jsme nějaké podněty, jak ty miliardy nahradit někde jinde. Předložili jsme několik opatření, která najdou šest miliard na příjmové a šest miliard na stránce výdajů. Experti, respektive ministerstvo financí, by mělo posoudit, co je proveditelné a co nikoli.

 

Přistoupíte nakonec na nějaký kompromis?

 

Minulý týden přišel premiér a řekl, že nabízí kompromis. Tedy, že nebudeme zvyšovat horní sazbu, ale jen tu spodní. Zachováním jedné sazby se tedy už bavíme jen o tom, kde najít jen šest miliard. Ze státního rozpočtu, který představuje jeden bilion a 180 miliard, my hledáme šest miliard. To je pouhých 0,6 procenta. To je nic a vláda tím dokazuje jenom svoji neschopnost a vlastně říká občanům: my nebudeme nic hledat a prostě si to vezmeme zase od vás. Kdyby to propagovala levice, tak to pochopím, ale my tohle prostě dělat nemůžeme. Prostě se bavíme o prkotině, když z více jak bilionu hledáme, jak ušetřit pouhých šest miliard. Dále tady chceme naštvávat deset milionů obyvatel. Sice jedno procento zvýšení DPH nikoho nezabije, to prostě vyndáte měsíčně z peněženky asi o 120 korun více, ale pro nízkopříjmové skupiny je to už na hraně. Pro někoho jsou to dvě krabičky cigaret, ale pro někoho je to už zásadní problém. Druhá věc je, že pokud si stát zvýší DPH, tak si ho zvyšuje i pro sebe. Stát přeci také nakupuje, má nějakou vnitřní spotřebu, kterou si tím prodraží. Úspory se dají hledat jinak. Jestliže nám to vrátil Senát, to byl už ten důvod přesvědčit pana premiéra a říct nahlas – neblbněme. Jestliže vláda dokázala v letošním roce najít v rozpočtu na příští roky 60 miliard, těch 16 tam proboha ještě najdeme.

 

Co vy konkrétně navrhujete? Kde se dají v již tak očesaném rozpočtu najít potřebné miliardy?

 

My máme s premiérem i s ministrem financí Kalouskem stejný cíl – deficit rozpočtu nesmí být vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu. Máme tedy stejný cíl, ale každý ho chceme dosáhnout jinak. Nesahejme lidem na peníze a podívejme se na chod státu. Našli jsme úspory zhruba v objemu asi 10 miliard. Pět až šest miliard se dá najít v úsporách a to samé na příjmech ze zbytného majetku.

 

Například...

 

Pro zajímavost, naše ministerstva v Praze vlastní za několik miliard nemovitosti, které jsou prázdné a neobývané. Proč je neprodat? Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vlastní majetek za 70 miliard korun. Vím, že prodat tenhle majetek může být složité, ale s ohledem k hledání šesti miliard, to zase nebude takový problém něco s tím udělat. Pět let tato země nic neprivatizovala, tedy nic neprodala.

 

Myslíte tedy rozprodat státní majetek?

 

Podívejme se na Lesy České republiky. Tam jsou zdroje. Za mého působení na postu ministra zemědělství jsem dostal za úkol udělat z LČR bohatý podnik. Udělal jsem novou koncepci a ta změnila chudý státní podnik s ročním ziskem kolem 300 milionů, někdy půl miliardy, na firmu, která má roční auditované hospodářské výsledky se ziskem přes šest miliard. Díky mému kroku jsme zapojili do rozpočtu čtyři miliardy a pak další dvě. Jestliže má tato státní firma na účtech přes šestnáct miliard, proboha, na co máme státní podnik. Na to, aby z toho občan něco měl. Proč to má ležet na účtech? Pojďme zapojit více do rozpočtu.

 

Jako ministr zemědělství jste určitě zrovna nahlédl podrobněji na hospodaření u Lesů České republiky. Byl jste pár týdnů ve funkci a už jste tenkrát prohlašoval, že je potřeba získat peníze ze státních firem, tedy i z LČR.

 

Především LČR vlastní 60 procent plochy lesů v zemi. Všichni ekonomové vám řeknou, že to je dominantní postavení, a že to dusí volný trh se dřevem. Vždyť nedávno statistický úřad zveřejnil, že mám více lesů, než za vlády Marie Terezie. Každoročně přibývají tři procenta dřevní hmoty, ale zároveň i plocha. Deset let už přední ekonomové říkají, že státní lesy by měly být menší, aby nedominovaly trhu.

 

Vy byste byl pro prodej lesů?

 

Určitě, ať zůstane 49 procent rozlohy a nabízí se až 11 procent plochy prodat. A proč lesy ještě prodávat? Máme totiž okresy, kde sto procent plochy lesů vlastní stát a hospodaří na nich LČR. Udělají se soutěže, kdo se bude o lesy starat, kdo tam bude těžit, vysazovat stromy, kdo opraví komunikace... Ve finále tam vyhraje tendr třeba firma z druhého konce republiky. Místní mají les za humny a nemají práci, protože se musí ctít výsledek nejlepší nabídky a ten vyhrála firma odjinud. V těchto oblastech bych prosadil to, aby se alespoň 50 procent plochy prodalo. Když to prostě shrnu, jen v LČR lehce najdeme oněch potřebných šest miliard.

 

Vlastní stát ještě nějaké další firmy?

 

Je to k neuvěření, ale stát například vlastní firmy, které vyrábí topení. Firma Corado je skoro v třicetiprocentním vlastnictví státu. Dominantně vlastníme papírny mimo území České republiky, například ve Slovinsku. Proč má stát hospodařit a má mít své státní úředníky zrovna ve Slovinsku? Kdybychom jen podíl prodali, tak máme víc jak šest miliard. Stát také vaří pivo. Byli jsme napadeni, že chceme prodávat Budvar. Z mého pohledu nejde v tuto chvíli Budvar prodat – v jeho případě nejde o pivovar, ale o to nejcennější a tím je známka. O tu známku bojujeme mnoho let a pokaždé soudy vyhráváme jako národní podnik. Kdybychom podniky změnili třeba v akciovku, tak by se všechny ty vyhrané soudy na více jak polovině zeměkoule ztratily. Prazdroj byl něco jiného, prodali jsme ho, podnik ale přece zůstal v Plzni a pivo se v něm vaří a je tam práce pro lidi.

 

Kde se dá ještě šetřit na státě?

 

Ušetřit se dá ještě úspornými opatřením. Nejvyšší kontrolní úřad potřebuje v téhle době novou budovu. V příštím roce si za půl miliardy koupí novou budovu a za statisíce tam dá nový nábytek. Tento státní subjekt si podle našeho soudu nemusí kupovat od soukromého sektoru budovu, ale vzal by si do užívání státní budovu, kterých vlastníme v centru Prahy několik. Prostě skládáte stovky a stovky milionů, které se prostě dají snadno najít a ušetřit. Jestliže tyhle úspory nedokázali udělat úředníci na ministerstvu financí, a já věřím, že to umějí, ten seznam tam mají, tak asi chtějí, aby tohle hledalo šest rebelujících poslanců z ODS. Šest rebelujících poslanců přece nemůže nahradit ministerstvo financí, tam je přeci kvalitní tým.

 

Pojďme si probrat jednotlivé body balíčku, který se bude sice předělávat, nicméně byl impulsem k rozkolu v ODS. Balíček obsahuje omezení paušálu pro živnostníky. Jak vnímáte tenhle bod?

 

To je v rozporu s programem ODS, ale jsem připraven tohle akceptovat.

 

Další je solidární daň pro lidi s příjmem nad sto tisíc korun...

 

My jsme řekli, že má být rovná daň pro všechny, tedy stejná procenta z výše platu pro všechny. Ani tohle není v programu ODS, nicméně jsem proto připraven hlasovat.

 

Co zrušení slevy pro daně na důchodce?

 

Celou dobu tvrdíme, že důchodce, který je aktivní a chce pracovat a vylepšit si životní úroveň, tak mu to máme umožnit. Ty lidi si peníze nevezmou do hrobu, ale ty peníze utratí. Dalším plusem je to, že jsou důchodci, kteří mají penzi tak na hraně, že by mohli spadnout do sociální dávky. Ale oni tam nespadnou, protože si přivydělají peníze a vlastně ušetří peníze státu. Je to sice proti našemu programu, ale i toto jsem ochoten podpořit.

 

Jak vnímáte sjednocení sociálních dávek na bydlení?

 

To podpořím, protože tady v tom se dělají podvody.

 

Jak se stavíte k dani z vína jako bývalý ministr zemědělství?

 

Zavedení daně na víno představuje deset korun na litr. Správné je, aby všichni výrobci alkoholu platili daně, ale naši vinaři vyrobí jen 30 procent naší spotřeby. Zbytek se doveze. Daň se neplatí, protože se říkalo, že víno z jiných krajů, které se dováží, se vypěstuje snadněji, než u nás a nechtěli jsme tak naše pěstitele znevýhodňovat. Navíc k nám dovážené víno je dotované. Nezdanění vína je nesystémový krok, ale je to jistá forma podpory ze strany státu. Nicméně, zavedli jsme tu daň od roku 2014 a je to pravicové z toho pohledu, že platit by měli všichni stejně. Bolí mě to, ale je to správné.

 

Jste pro zvýšení daně z převodu nemovitostí?

 

U nás je tato daň strašně nízká. Její zvýšení je tedy v pořádku.

 

Jaký názor máte na další bod, kterým je zrušení stropu na odvody na veřejné zdravotnictví?

 

My jsme zavedli stropy, protože pro některé skupiny je to přehnaně vysoké. Je to také v rozporu s programem, ale já si myslím, že jsem osobně připraven i tenhle bod podpořit.

 

Omezení zelené nafty pro zemědělce...

 

Zemědělci nekupují naftu za plnou cenu. Mají sníženou spotřební daň, balíček chce snížit tuto výhodu, které říkáme zelená nafta, na 40 procent z ceny. Slováci loni zrušili zelenou naftu, nicméně se k tomu vrátili. Proč, protože ji mají všichni zemědělci v Evropské unii a když jim ji sebereme, tak je znevýhodníme. I když jsem byl ministrem zemědělství, a s farmáři jsem v kontaktu, a oni říkají, my to ustojíme, vadí nám to, ale ustojíme to, i tenhle bod bych podpořil.

 

A poslední bod, zvýšení daně o jeden procentní bod na 15 a 21 procent?

 

Ty předchozí body jsem ochoten podpořit, ale tenhle poslední ne. Náš kompromis spočívá v 9:1. Pan premiér říká, že když nepodpoříme balíček, je to porážka 10:0. Já si nemyslím, že to tak je. Naopak, zvýšení daní je porážka pro ODS.

 

zdroj: Příbramský deník

Autor: Karel Hutr

rubrika: